Zajímavý vývoj od malé osady k léčebným lázním
Bad Füssing: Hledala se ropa –nalezeny byly legendární léčivé prameny
Základní informace o dějinách
Zázrak v Bavorsku nebo jinak řečeno: Dar přírody v podzemí údolí Innu, lázně v mokřinách poblíž Pasova. Na začátku malá rolnická osada se šesti selskými dvory. Dnes již dlouho celosvětově známé a vyhledávané léčebné lázně asi s 13 500 lůžky pro hosty v sanatoriích, léčebných hotelech a soukromých lázeňských domech. Rozmach od malé osady k lázním s vedoucím postavením a místu léčby začal před nemnoha lety.
Začátky a první následné kroky
Rozvoj k léčebnám lázním začal již před 2. světovou válkou průzkumem říšské půdy, který byl nařízen „shora“.Tím pověřená instituce, zastoupená tehdejším bavorským petrolejovým průmyslem, prováděla tehdy v tomto prostoru průzkumy, aby odhalila nerostné bohatství. K tomu patřily první pokusné vrty na půdě nedaleko rolnické osady. Při nich nebyla v asi tisícimetrové hloubce nalezena ani ropa a ani zemní plyn, nýbrž něco lepšího: Tlakem 5,2 at se na povrch dostala nečekaně termální voda 56 °C teplá a v množství 3 000 litrů za minutu. Psal se rok 1938.
Používání této termální vody bylo však správním výborem pro říšské lázeňství s ohledem na vrácené severočeské lázně zakázáno. Vývoj Füssingu mohl začít až v době po 1945, kdy Karlovy Vary, Františkovy lázně a Mariánské lázně se staly pro Němce prakticky nedostupnými.
Obyvatelé tábora pro cizince, jenž se nacházel v blízkosti, používali termální vodu nejdříve k úklidu. Zdravotničtí důstojníci, kteří se o tento tábor starali, měli jako první z mnoha dalších možnost rozpoznat, že je v této termální vodě skryta neobyčejná léčivá síla. Po oznámení celé řady léčebných úspěchů zřídil Balneologický institut mnichovské univerzity zde v Bad Füssingu pobočku zdravotně-klimatologického oddělení vedenou lékaři. V listopadu 1953 byla touto institucí zveřejněna expertiza, ze které je jasné, že prameny mají ideální předpoklady pro léčení obrny, artrózy, určitých kožních onemocnění a koneckonců i revmatických onemocnění svalstva a kloubů.
Tento znalecký posudek a především nadšené ohlasy pacientů, kteří se v Bad Füssingu plně uzdravili nebo alespoň nalezli úlevu, přispěly k tomu, že se tento pramen stal ve velmi krátkém čase známým daleko za hranicemi Bavorska.
Právo užívat termální prameny Bad Füssingu, které měl ze začátku bavorský průmysl s minerálním olejem, přešlo v roce 1955 na soukromou společnost, a sice na Thermalbad Füssing GmbH. Tato společnost zřídila ještě ve stejném roce další možnosti koupání a ve skromné velikosti také zařízení pro lékařskou péči o hosty. V tomto roce, 1955 si ve Füssingu zřídil svoji praxi první lékař.
Další rozvoj zbrzdilo zpočátku chybějící zařízení obstarávající v obci zásobování vodou a její čištění, nedostatek půdy určené ke stavebním účelům a jiných zařízení, která jsou pro provoz lázní nezbytná.
Obec Safferstetten s 600 obyvateli a svým rozpočtem ve výši 40 000 DM nebyla tehdy ani z hlediska správy, ani finančně schopná zařízení provozovat.
Svobodný stát Bavorsko, který upozornil na neobyčejně léčebné úspěchy, začal podporovat zpřístupnění Füssingu.
Nejdříve se ale musel najít někdo, kdo tento úkol převezme. Účelové sdružení Zweckverband Bad Füssing, sestávající z kraje Dolní Bavorsko, bývalého zemského okresu Griesbach im Rottal a tehdejší obce Safferstettten, převzalo tuto úlohu v roce 1958.
Za neustálých konzultací místa pro plánování vlády Dolního Bavorska, vrchního stavebního úřadu Bavorského státního ministerstva pro vnitřní věci a známého architekta měst prof. Angerera z Technické vysoké školy v Mnichově byl zpracován a obcí přijat plán přestavby. K uskutečnění tohoto plánu musel být ale nejprve změněn a přijat územní plán. V rámci něho se vyřešily majetkové poměry u dotčených pozemků. Zároveň bylo na účelové sdružení Zweckverband vlastníky pozemků zdarma převedeno 27 % pozemků (40 ha) sloužících k veřejným účelům jako např. ulice, stezky pro pěší, parkoviště nebo pásy zeleně.
Díky tomu mohl Zweckverband začít se stavbou potřebných zařízení a v roce 1961 byl otevřen první lázeňský dům.
Dalším mezníkem v rozvoji Füssingu bylo navrtání pramene II Svobodným státem Bavorsko v roce 1963 a další navrtání v roce1964 díky manželskému lékařskému páru Zwicků. Tím byl Füssing zajištěn léčivou vodou a byla dána možnost stavět další léčebná zařízení. K tomu patří lázeňský park (náklady přes 4 mil. DM), malý lázeňský dům s hudebním pavilonem, lázeňská zahrada, prostory pro pobyt a čítárny.
Přívlastkem „Bad“ (lázně), který byl Füssingu udělen
V rámci územní reformy 1. 4. 1969 se staly obce Egglfing na Innu, Safferstetten a Würding novými částmi Bad Füssingu, v současné době mají tak dohromady 6 300 obyvatel. Po tomto sloučení následovalo k 1. 1. 1972 další začlenění obce Aigen na Innu.
Velký lázeňský dům
Díky atraktivitě všeobecně hodně známým hydrogenuhličitanovým pramenům s obsahem síry a sodíku (56 °C) rozšířil Bad Füssing lékařský program především o lékařské přednášky aj., pro které se stal malý lázeňský sál se 450 místy k sezení malým. Z tohoto důvodu následovalo
